Degustace vína - díl II. - vzhled vína

12. únoraa 2013 | Autor: | rubrika: Letem světem vínem

Když už víme, co podniknout pro to, abychom si plně vychutnali sklenku vína, je nejvyšší čas si onu sklenku také nalít a zjistit, co všechno se můžeme dozvědět z pohledu na její obsah.

Barva, čirost či viskozita nám totiž může o daném víně prozradit více, než možná tušíme.

Jak už bylo zmíněno v předešlém díle tohoto mini seriálu, je důležité naplnit skleničku maximálně do její jedné třetiny, přičemž jedním z důvodů, proč se takto činní je skutečnost, že pohled skrze sklenku na její dno a to, jak dobře je vidět její nožka je základním vodítkem pro zjištění čirosti barvy vína.

Víno by totiž mělo být čiré a bez zákalu. Na škodu určitě ale nejsou krystalky vinného kamene,, které můžeme ve skleničce nalézt. Přesto je ale lépe víno, u kterého tušíme, že může obsahovat vinný kámen dekantovat anebo obsah láhve nerozlévat až do dna.

Komplikovanější situace nastává již s bublinkami, které lze také zahlédnout při pohledu na dno skleničky. Bublinky oxidu uhličitého u mladých vín patří do kategorie neškodných bublinek. Pokud ale bublinky doprovází ještě octová pachuť znamená to, že víno začalo kvasit.

Z barvy vína také můžeme odhadnout jeho věk.

Bílá vína totiž s narůstajícími lety tmavnou a tak mladá bílá vína jsou téměř průzračná (občas až se zelenkavým nádechem) a jak stárnou mohou nabývat zlatavých a někdy až nahnědlých odstínů.

Červená vína s přibývajícím věkem také hnědnou, ale jejich proces změn barvy je opačný a tak lze říci, že červená vína s věkem blednou a barvu ztrácejí a přecházejí od červeně-fialové barvy přes rubínovou, granátovou a cihlovou až k žlutě nahnědlému odstínu. Nelze zde ale mluvit o pravidelné úměře, neboť to, jak červené víno ztrácí barvu také například ovlivňuje způsob jeho zrání – vína zrající v dřevěných sudech ztrácejí barvu rychleji než ta, která leží na láhvi.

Narozdíl od odlišných změn barvy v souvislosti se stářím se bílá I červená vína shodují v tom, jak jejich barvu ovlivňují klimatické podmínky místa, kde dozrávaly hrozny konkrétního vína. Všeobecně proto platí, že čím teplejší klima, tím tmavší je barva výsledného nápoje.

Výše zmíněné faktory ale nejsou jediné, které mají vliv na barvu vína. Tu také například ovlivňuje odrůda hroznů, to zda jsou hrozny napadeny ušlechtilou plísní nebo doba po kterou byl mošt ve styku se slupkami.

Poslední krok vizuálního hodnocení vína, kterým také přecházíme k seznamování se s vůní vína, je zakroužení sklenicí tak, aby víno začalo stékat po stěnách sklenky. Stopy, které víno na skle zanechává, nám mohou hodně prozradit jak o množství alkoholu i cukru v něm obsaženém, tak i o jeho stáří. Mladé víno se totiž ve sklence pohybuje čile a rychle jako mladý člověk, zato o starém víně lze říci, že jeho pohyb je pomalejší a kapky, které zanechává na stěnách, jsou dosti větší než kapky mladého vína.

Přestože svým vzhledem nám toho víno prozrazuje o sobě poměrně hodně, ještě více toho o sobě řekne svojí vůní – ale o tom zase až v dalším článku.

 

Autor článku: Jana Zlámalová

Autor fotografií: Tomáš Pospíchal